Rodinná dynamika – přizpůsobování se životním rolím
V každém živém systému se vytváří určitá dynamika. Může jít o pracovní prostředí, například firmu, školu nebo rodinu. Jakmile lidé spolu žijí či pracují, jejich vztahy a chování mezi nimi vytvářejí dynamiku, která postupně umožňuje hladké fungování celku. Pokud systém dlouhodobě nedokáže fungovat, začíná se rozpadat. Nefunkční systém se dříve či později nevyhnutelně rozpadne.
Rodina je organický systém. Postupně roste a od samého počátku si vytváří vlastní dynamiku.
Když se narodíme do rodiny, snažíme se zapadnout a najít v ní své místo. Všichni chceme někam patřit. Naše role se liší podle toho, zda jsme prvorozeným dítětem, nejmladším nebo někým mezi nimi. Očekávání rodičů vůči prvnímu dítěti jsou jiná než vůči poslednímu. Role, které si osvojíme, závisejí na mnoha vnějších i vnitřních okolnostech.
Má smysl poznávat role, které jsme se naučili a s nimiž jsme se ztotožnili v rodině, kde jsme vyrůstali. Zkoumání toho, jaké role jsme hráli pro rodiče, sourozence a další důležité členy rodiny, může přinést nové pochopení. Možná jste se například naučili zachraňovat maminku, protože tatínek byl emočně nedostupný a ona potřebovala pomoc. Nebo jste vždy ustupovali mladší sestře, která maminku potřebovala více, protože byla v dětství nemocná…
Mnohé z těchto rolí nám připadají přirozené, protože jsme uvěřili, že právě ony určují, kým jsme. Některé si dodnes přenášíme do dalších vztahů a pracovního prostředí: zachraňujeme nejlepší kamarádku, ustupujeme druhým v práci…
Když si uvědomíme role, které jsme si osvojili v minulosti, otevírá se možnost nové volby. Chci v těchto rolích pokračovat celý život, nebo nastal čas na změnu? Jak by můj život vypadal, kdybych si dovolila zvolit nové role? Co ztratím, když některou roli opustím, a co tím získám?